Co jsem těhotná, čím dál více si uvědomuji, že společnost přehání a je to horší a horší. K dispozici máme tolik informací, že nevíme, jaké si vybrat a málokdy prostudujeme vše dopodrobna. Od všeho víme jen něco, ale nic pořádně (trochu mi to připomíná studium na gymnáziu, ale o tom někdy příště). A co z toho plyne?
Kupujeme co nepotřebujeme, protože si myslíme, že budeme špatní rodiče. Co například? No, myslíte, že bez lehátka do vaničky bychom dítě utopili a bez nůžek s kulatou špičkou bychom mu uřízli obě ruce? :-) Neříkám, že jsou to věci naprosto k ničemu, ale ten způsob, jakým nám jsou předkládány. Jakobychom bez nich dítě opravdu ohrozili..
Rozhodujeme o něčem, co nevíme, zda vůbec nastane. Většina rodičů je díky všem informacím a obrovskému tlaku okolí nucena rozhodovat o věcech, které se vůbec stát nemusí a kladou si otázky typu: „Budeme se muset zbavit kočky? Co když bude mít naše dítě alergii na její srst?“ Je velká škoda, že se tolik lidí nechá tím vším semlít a nedokáže všemu dát volný průběh a otevřít mysl. Uznávám, není to vůbec lehké..
Pořád nás někdo hlídá a dává „dobré rady“. Pro tyto situace se mi líbí celkem pojmy „nasíráky“ a „nevyžádané rady“. Myslím, že řeknou mnohé..
Nastávající matka (a zjevně nejen nastávající) má vše přizpůsobit dítěti, sebe omezit, připoutat se k dítěti, nikdy jej neopustit, potlačit svoji osobnost, kariéru a přestat dělat vše, co by jen náznakem mohlo dítě ohrozit (ano, v jednom z x výzkumů vyšlo, že pokud matka ne/udělala věc y, tak v 0,05% případů nastala věc Z, která možná zapříčinila, že se dítěti stalo blabla, takže to rozhodně nemůžeme dělat!!!) Následkem toho se dozvíte, že Vás všichni více pozorují a nemůžete dělat to co chcete, co dělá dobře Vám, ale pouze to, co si okolí myslí, že je dobré ne pro Vás, ale pro Vaše dítě. Ignorovat to je někdy stejně namáhavé, jako vysvětlovat své chování těm všem šťouralům. Proto se nejedna těhotná radši podvolí a nebo někam schová. Ono není žádná zábava vyslechnout si během jednoho oběda pětkrát „ježišmarja ty snad jíš sushi???!!!“ nebo během obchůzek po městě zjistit, že nemůžete ani nahoru pověsit to ramínko, aby se dítěti neomotala pupečníková šňůra kolem krku…
Dospěla jsem tak k názoru, že být těhotná vlastně znamená, že na Vás většina nahlíží jako na inkubátor, který nemá svá práva, ale pouze povinnosti a všichni jsou oprávněni Vás poučovat o tom, co je pro Vaše dítě nejlepší. Jen Vy, která dítě nosíte nemáte do toho všeho co mluvit, protože co vy vlastně víte? Jste ovlivněna hormony a tak je každý druhý kompetentnější než vy rozhodovat o Vás obou.. Smutné, že?