Když jsme byli malí, všichni jsme kladli otázky typu: „Proč ve dne svítí sluníčko a v noci ne?“, nebo „Za jak dlouho budu tak velký, jako jsi ty?“.
Na takové otázky není zas tak těžké malému dítěti odpovědět. Co když se Vás ale dítě zeptá, proč se medvědovi říká medvěd, umíte odpovědět?
Mnoho lidí se nad významem a původem slov moc nepozastavuje. Většina z nás je prostě používá, „protože se to prostě tak říká“ a hlouběji se nad tím nezamýšlí. Vždy jsem byla tvor zvídavý a otázky výše zmíněné jsem nepřestala klást nikdy. Rozhodla jsem se tedy pro vytvoření takového malého seriálu, zaměřeného právě na původ a význam slov, která běžně používáme. Dovolím si nejdříve vysvětlit pár základních pojmů.
Lingvistika, nebo chceme-li jazykověda, je věda zkoumající přirozený jazyk.
Sémantika je částí teoretické lingvistiky a zabývá se významem morfémů, slov, slovních spojení a vět.
Etymologie je pak oborem deskriptivní lingvistiky a studuje původ a vývoj slov.
A nesmím zapomenout zmínit onomastiku, která hledá původ a zákonitosti tvorby vlastních jmen.
Abych se tedy vrátila k původní otázce: Proč je medvěd medvěd? Otevřeme-li etymologický slovník, ihned se dozvíme, že nejen v chorvatštině, ruštině či srbštině se jen v malých obměnách slovo medvěd vyskytuje, ale už v jazyce praslovanském se označení pro toto velké zvíře téměř neliší od českého slova medvěd. Jak tedy toto označení vzniklo? Z „medu-ēd„, což jak bychom mohli tušit znamená „jedlík medu„.